M1A na harmonizační misi v&n

M1A na harmonizační misi v Harrachově.

22. až 24. září 2025 – datum, které si třída M1A bude pamatovat. Vydali jsme se totiž na Harmonizační kurz do Harrachova, abychom se stali opravdovým kolektivem – a taky trochu potrénovali přežití v horských podmínkách.

Hned první den ráno jsme se všichni úspěšně sešli na chatě V Zákoutí. První zkouškou z dospělosti bylo povlečení postelí, kterou jsme zvládli s elegancí sobě vlastní (někdo rychleji, někdo s menším bojem proti povlečení, které mělo vlastní hlavu).

Po povinné administrativní chvilce a vydatném obědě, jsme vyrazili na výšlap k Mumlavským vodopádům. Počasí nám přálo – bylo sice chladněji, ale hlavně nepršelo, což se v horách počítá za výhru. Po cestě zpátky jsme se samozřejmě zásobili základními surovinami pro přežití – brambůrky, kofola a energy drinky. Horský vzduch zkrátka vyčerpá!

Večer jsme usedli k přednášce pana Leoše Zavřela, dobrovolníka z Horské služby ČR. Dozvěděli jsme se spoustu důležitých věcí – od bezpečného pohybu v horách, přes vybavení, které se hodí mít v batohu, až po základy první pomoci. Moc děkujeme!!! Plní nových informací a chipsů jsme pak už jen udělali to, co bylo nevyhnutelné – šli jsme dobít baterky. Nejen ty v mobilech.

Druhý den jsme nabrali síly u snídaně, hodili batohy na záda a vyrazili vstříc Krakonošovu království! Nejprve nás čekala cesta lanovkou na Čertovu horu a odtud už jen poctivá horská túra. Zamířili jsme na Dvoračky, kde jsme si dali zasloužený oběd. Po krátkém odpočinku jsme pokračovali vzhůru – doslova. Cesta k Růženčině zahrádce nás pořádně prověřila, a když se nahoře zatáhlo, rozhodli jsme se výšlap zkrátit a místo Harrachových kamenů zamířili "jen" ke Krakonošově zahradě.

Celkem jsme ten den našlapali úctyhodných 22 kilometrů. A přiznejme si – někteří si protáhli pauzu natolik, že jsme na ně čekali i 20 minut. Ale dobrá parta se pozná i podle toho, že na sebe počká…

Večer na chatě jsme si užili odpočinek, večeři a následovaly společné hry, povídání a samozřejmě postel.

Třetí den ráno jsme po snídani sbalili věci, svlékli postele a rozloučili se s chatou a také s paní Chmelařovou a paní správcovou (moc děkujeme za veškerý servis!). Lanovka nás opět vyvezla nahoru a všechny trochu děsilo, co nás ještě čeká – další túra? Výšlap? Výcvikový běh? Ale ne – tentokrát jsme už jen sešli do Rokytnice, kde nás naložil autobus a bezpečně dovezl zpátky, téměř až ke škole. Následovalo rozloučení, pár unavených úsměvů a super pocit, že jsme to všichni zvládli.

Musíme ocenit, že i když se občas remcalo, funělo nebo loudalo, nakonec se celou dobu nikdo nevzdal, a to se počítá. Navíc žáci opakovaně od kolemjdoucích sklidili pochvalu za slušnost a zdravení. A co víc – další den jsme se všichni objevili ve škole s 100% účastí! Tak tomu říkáme začátek! Začátek tříletého společného dobrodružství, který jsme sice odstartovali s batohem na zádech, bolavými nohami, ale taky s úsměvem a odhodláním. Ať už nás čekají písemky, prezentace nebo další výlety – základ jsme si v Harrachově položili dobrý. Tak ať to šlape i dál!