Úvod » Aktuality » Čertovskej turnaj ve florbalu
prosinec
08

 Na úvod bych rád poděkoval všem, kteří ovlivnili to, co jsme si dnes užili. Díky, kluci, Martine i Hanko, díky všem! Čerti se ženili hned od rána, jako by zapomněli, že večer chtěli strašit děti, ale my dorazili na turnaj, sníh oklepali a chlapci byli připraveni hrát.

                 Trochu jsme ale zaváhali při rozcvičce. Podezírám naše hráče, že ze soucitu, loajality nebo úcty vyhověli mému sentimentálně pronesenému vtipu, a totiž, že jilemnické gymnázium je má alma mater, nebo co, a já mám dilema. Hrálo se sice převážně v Jilemnici, a to dost nebezpečně, ale kluci si nevzali “ ostré“, tedy 0:0. Standa, náš brankař, si jako stěžoval, že ještě neví, jak vypadá míček.

 A zápletka byla na světě hned druhým zápasem. Domácí akademici si nás totiž zjevně pamatovali a my je. Bez rozcvičky okamžitě krásný tělo a akademik boural mantinel jako by ten rok neuplynul a bitva pokračovala tam a tehdy, kde a kdy začala. Oslabení a 0:1, pár ostřejších střetů, vyhrožování i smrtí genitálu našeho hráče a ejhle, srovnáno! A tak to taky skončilo, škoda, že se nehrálo déle, neboť naše morální převaha byla zjevná.

čertovský fotbal 2017

 Postupová matematika nám ale přestávala přát, protože semilské gymnázium už mělo dvě výhry v tabulce pěti týmů a my chtěli postoupit, jasně že do finále. Zápas o všechno s favoritem, který přejel našeho srdcového nepřítele 3:1. Chlapci přestáli úvodní tlak, semkli se i individuálně prosadili, ujali se vedení a celý zápas uhájili těsným, ale rozhodujícím výsledkem, uf.

Tabulka se vyvinula tak, že jsme museli umělce z Turnova vyprovodit 3:0, což borci přesně splnili, aby si tak zvýšili postupové šance, a čekat, že ta Jilemnice, která byla snad jen kvůli mně ušetřená, neprohraje s kolegy ze Semil. Drama vrcholilo, měli jsme nejlepší místa na balkóně. Postoupit jsme mohli všichni, jen my už to nemohli ovlivnit. Remíza či vítězství Jilemnice o ne více než dvě branky nás posouvala rovnou do finále. Ale ne, gól a ještě jeden náhodou a hloupě. Z únavy i zklamání nás Jilemnice sice budí krásnou brankou, ale zápas končí a kluci se musí mobilizovat na utkání o bronz.

Jsme zápas od zápasu lepší tak, jak je to zdravé. Střílíme, protože to umíme a chceme, 1:0. Soupeř taky, srovnáno. Drama vrcholí samostatnými nájezdy. Standa chytá první střelu, konkurenční gólman nemá šanci, 2:1, pak 2:2 a zas 3:2 pro nás. Protivníkův nejlepší hráč a brankář to ví, že jestli nechtěj jet vlakem do Brodu a Semil, přáli si jet s námi, že nám budou dlužit, že by si to mohli předplatit. To jsem jim říkal, asi to nepochopili.  Vyrovnáno, nedáváme, černý pasažér proměňuje svoji šanci a já lituju, že když jsem venku mluvil s čerticí a asi Andělou, nesebral jsem vtip a odvahu, nepřivedl jsem je do kabiny a nepožádal je, jestli klukům nechtěj požehnat nebo je spíš pro štěstí trochu ušpinit, protože by si to zasloužili, protože jsou hráči…Všechna čest, borci, a nazdar bramborové. Tak už to chodí, to nevadí, těšte se na příště…

 

Zpět na výpis


Vladimír Kubrt
vkubrt@iss-vysokenj.cz